Dobrý projekťák nezáří, ale rozsvěcuje
Ve světě agentur se pořád mluví o výkonu, kreativitě a projektovém řízení. Ale čím víc času trávím v roli projektové manažerky, tím víc mě zajímá jiná rovina – ta méně viditelná. Rovina důvěry, respektu, klidu a prostoru. Ta, která nerozhoduje jen o tom, jestli projekt úspěšně doběhne, ale hlavně o tom, v jakém stavu u toho zůstane tým.
Od manažera k průvodci
Mít v názvu pozice manager automaticky neznamená, že lidé vám budou s respektem naslouchat. Důvěra nepřichází s titulem. Přichází ve chvíli, kdy kolega ví, že se na vás může obrátit s nejasnostmi a připomínkami, že ho nečeká kritika, ale zájem. Když ví, že jeho pohled má váhu – i když je jiný. Tady nezačíná hierarchie, ale partnerství.
V agentuře není projekťák šéf. Je spojka. Most mezi světy. Mezi klientem a týmem. Mezi zadáním a výstupem. Překládá jazyk očekávání, vybírá signály z šumu a drží směr. A často se u toho nedostane do prezentace a zůstává v pozadí. A to je v pořádku. Dobrý projekťák totiž nezáří, ale rozsvěcuje.
Umění uhasit chaos
Lidé v agenturách nevyhoří proto, že mají moc práce. Vyhoří, protože nevědí, co je důležité. Protože všechno hoří, všechno má prioritu a všechno se neustále mění. Jenže klid je náskok. Když tým ví, co děláme jako první, co může počkat a co se klidně nedodělá – začne se místo chaosu dít soustředěná práce. Výkon bez velkého třesku. A s tím přichází i kvalita.
Možná to zní jako low priority, ale právě rozlišování důležitého od hlučného patří mezi nejdůležitější vlastnosti, které by měl dobrý projektový manažer ve svém hard skills batůžku mít.
Odpočinek jako součást výkonu
Náš obor je rychlý. Ale ne všechno, co je rychlé, je efektivní. Setkávám se s tím pořád – kolegové, kteří přebíhají z meetingu na meeting, vyřizují úkoly o víkendech a večer scrollují tasky místo času pro sebe. Jenže hlava není nekonečný procesor.
Odpočinek není odměna. Je to nutnost! Mikropauzy, mentální přepínání, oběd s očima upřenýma do displeje mobilu nebo monitoru. No good! Někdy stačí 10 minut tzv. mimo systém, aby se člověk trochu restartoval a nadechnul.
Proto by do job scopu projektového manažera nemělo patřit jen opečovávat plnění zadaných tasků, ale také hlídání kapacit a energie lidí v týmu.
Zadání je forma péče
Dobrý brief není check box. Je to akt péče. O tým, o projekt, o klienta. Když je zadání jasné, vzniká prostor pro svobodu. Když je mlhavé, ztrácí se energie už na startu.
Zadání není kontrolka. Je to kompas. Pomáhá lidem pochopit, co dělají, proč to dělají, a jaký to má smysl. A hlavně – že se mohou ptát, nesouhlasit, přidat vlastní pohled. Protože i brief je dialog, nikoli příkaz. Dobré zadání vytváří bezpečí, ve kterém může vzniknout odvaha. A odvaha je předpoklad každé dobré kreativy.
Tým není tabulka. Je to pocit.
Můžete mít jasně danou misi, hodnoty na webu, krásné prezentace a kulervoucí bonusy pro zaměstnance, ale opravdovou sílu týmu nepoznáte v tom, jak happy vypadá na fotkách z teambuildingu. Spočívá v tom, jak se v něm lidé cítí každý den. Cítí, že v něm mají své pevné místo, že na jejich hlasu záleží, a že mají prostor růst.
A když tohle zažívá většina lidí v týmu, začíná se dít něco silného. Tým není jen soubor jednotlivců. Je to prostředí, které každého posiluje – a tím sílí jako celek.
Rozdílnost není komplikace, ale výhoda
Na první pohled je jednodušší mít unifikovaný tým. Ale kreativa není pásová výroba. Introvert, který na schůzce mlčí, může přijít s nejpromyšlenějším řešením. Analytik upozorní na díru, kterou ostatní přehlédli. A extrovert zase dodá energii, když ostatní tápou. Rozdílnost není komplikace. Je to výhoda. Ale jen pokud se nebojíme nechat lidi pracovat po svém.
Leadership beze slov
Ne každý den přináší wow moment. Většina práce projektového manažera se odehrává mezi řádky. Ve způsobu, jak reaguje, když něco nevyjde, jak klade otázky, jak rozpozná přetížení nebo jak si všimne, že někdo potřebuje víc času nebo uznání.
Leadership, který inspiruje, nevychází z razítka. Ale z přítomnosti. A ta se neřídí procesem, ale citem.
Mým úkolem je vytvářet podmínky, ve kterých může zazářit každý člen týmu. To znamená méně mluvit a více naslouchat a držet tým pohromadě, i když se svět kolem trochu otřásá. A když se něco opravdu povede? Ustoupit o krok zpátky. Protože úspěch není sólo. Úspěch je vždycky společná zásluha.
Ve WeBetter víme, že dobrý projekt není jen o cíli, ale i o cestě.
A ta může být klidná, i když klient míří hodně vysoko – zvlášť když máte po boku tým, který drží při sobě, nezhroutí se, dovede věci do konce, a ještě cestou přinese nové nápady.
Marketing zvládáme bez zbytečných dramat, s nadhledem, jasným směrem a chutí posouvat značky dál.
Pokud hledáte partnera, který to má stejně, ozvěte se nám.
Karolina Böhmová
