DETOX, ne povíkendový, ale ten digitální

18. Dec, 2019

DETOX, ne povíkendový, ale ten digitální

Detoxů je celá řada — jarní, povánoční, celotělní, měsíční, víkendový a další. Na každé lidské trápení už dnes existuje nějaká očistná kůra. A nejinak tomu je i u digitálního detoxu. Tady se ovšem alternativy víceméně nabízejí samy a netřeba kvůli tomu hned chodit za bylinkářkou, vykladačkou karet, pochybným léčitelem nebo za celebritou, která pro vás má zaručený recept, jak z toho ven.

Definujme si digitální detox: jedná se o stav naší existence, kdy se zcela záměrně vyhýbáme všem digitálním platformám, speciálně sociálním sítím, abychom unikli realitě moderních všedních dnů.

Přelet nad statistickým hnízdem

Začněme ověřenými údaji z loňského roku, které nám trochu napoví o naší problematice. Sociální sítě v Česku využívá zhruba 5,7 milionu obyvatel, což je nadpoloviční většina. Z toho 45 % uživatelů se pravidelně přihlašuje spíš přes mobilní telefon než přes počítače nebo tablet. Dominuje Facebook s 5,3 miliony, v závěsu za ním Instagram s 2,3 miliony a třetí příčku obsadil LinkedIn s počtem 1,6.

(ne)Nápadná závislost

Tohle je něco jiného než nikotin, alkohol, porno nebo Ordinace v růžové zahradě. No schválně, jak často jste si třeba říkali „Kdy už mi napíše/odepíše?“ a každou chvíli jste soustředěně koukali na telefon, zda tam nebliká kontrolka značící přijatou zprávu? Jak často jste v metru třeba jen bezmyšlenkovitě projížděli Facebook nebo Instagram, i když jste si mohli vytáhnout knihu a číst si nebo jen tak koukat po lidech? Jak často jste si kvůli chatování s novým kontaktem odpustili nějakou venkovní akci v prostoru, kde nebyl signál? Pokud se v něčem z toho poznáváte, mám pro vás špatnou zprávu: Jste závisláci!!

Naštěstí s tím jde vždycky něco dělat.

Tipy jak z toho ven

Kupodivu výstupních dveří z téhle šlamastyky je pořádná řada a funguje to stejně jako u každé závislosti — nejprve musíte sami chtít do těch dveří vstoupit. A právě několik z nich vám níže právě otvíráme, takže seberte chuť a jděte do toho, třeba jen na chvíli. A nabíječku s powerbankou nechte doma zamčenou!

Sport

Během sportu prostě nestíháte (nebo neměli byste) chatovat ani sledovat, kdo co kde zase postnul nového. Dejte si kondiční běh na pár kilometrů kolem místa bydliště, zajděte s přáteli zalézt si na stěnu, v páru si střihněte aspoň hodinový badminton, oprašte in-liny a vyrazte na nejbližší stezku, nafoukněte gumy a jeďte se na kole projet někam do přírody či si prostě udělejte výlet a vypněte si data, v restauracích nevyhledávejte wifinu a vychutnávejte si ten magický okamžik digitálního ticha.

Čtěte

…ale ne příspěvky na Timeline nebo popisky na Instagramu, ale knihy, časopisy, komiksy, prostě cokoliv, co má papírové stránky. A klidně i ve čtečce, pokud máte dostatečnou vůli nesklouznout pak k zapnutí telefonu. Kniha vás pohltí do svého příběhu a vy z něj nebudete chtít vybočit. Fungovalo to tak skoro pět století (od vynálezu knihtisku v roce 1450), tak proč by to najednou mělo být jinak? Žánrů jsou desítky, takže minimálně s jedním se vám knihkupectví určitě trefí do vkusu.

Festivaly

S různými festivaly se v posledních letech roztrhl pytel, tak stačí posbírat jen ty kousky, které vám jsou blízké. Kromě nejčastějších hudebních festivalů jsou i akce čistě zaměřené na jídlo (polévky, pečivo, těstoviny, vegetariánství…), fantasy a sci-fi, dobové slavnosti nejen na hradech, víno, film, divadlo a další. Důležité je nelenit a mít vůli se k něčemu dokopat, protože jakmile vykročíte z domu, už to jde samo a bez řečí.

Netradiční zážitky

Pokud vám výše zmíněné tipy připadají jako prachobyčejná věc, která vám nestojí za to ani dočíst tenhle článek natož vytáhnout paty z baráku, přicházíme s „tvrdším“ kalibrem. Možná je čas zažít něco nového, co dosud unikalo vaší pozornosti. Okořeňte si život tzv. únikovou hrou, zorbingem na vodě nebo na kopci, vezměte kamarádku na lodičky, na večeři ve středověké restauraci s vystoupením kejklířů, do sauny nebo třeba na let balonem přes Český ráj.

Obecně se dá říct, že žádné tipy nepotřebujete, spíš prostě jen mít vůli opustit svého křemíkového miláčka a nějaký čas si ho nevšímat. Pokud v sobě začnete pociťovat podobné chutě a majetnicko-nedočkavé tendence jako choval Glum z Pána prstenů k Prstenu, tak už jste nejspíš nadobro ztracení a nepomůže vám ani žádný kolemjdoucí hobit.